Židovské město v Praze

První zmínky o přítomnosti Židů na českém území pocházejí z počátku 10. století, kdy židovští kupci obdrželi od českých knížat privilegia. O jejich pobytu se v 60. letech 10. století zmiňuje židovský kupec a diplomat Ibrahím Ibn Jakúb. Nejprve se Židé usadili v prostoru dnešní Malé Strany a později Vyšehradu. Po pogromu v roce 1096, kdy účastníci I. křížové výpravy vyplenili osadu pod Vyšehradem a ve 40. letech 12. století, kdy vyhořela židovská osada na Malé Straně,se usadili  Židé již natrvalo na pravém břehu Vltavy do blízkosti nově se rozvíjejícího tržiště na místě dnešního Staroměstského náměstí. Tato osada se postupně rozvinula v samostatné město s vlastní samosprávou, jurisdikcí a svobodou náboženství. Získala vedoucí postavení mezi židovskými obcemi ve státě. Tak jako jinde, museli Židé uzavřít své město do hradeb s několika branami, omezit kontakt s křesťany pouze na obchodování a svůj oděv označovali znamením. Čeští panovníci poskytovali Židům privilegia a ochranu, za což si nechali náležitě zaplatit. Velký rozmach židovské město zaznamenalo v 16. století, neboť jeho nejbohatší obyvatelé se stali tzv. dvorními Židy Habsburků, především Rudolfa II.. V této době žil např.finančník Mordechaj Maisel, kronikář David Gans, rabbi Jehuda ben Becalel zvaný Löw. Židovské ghetto se během staletí muselo vyrovnávat s pogomy, požáry a morem. K největšímu úpadku došlo  za vlády Marie Terezie, která vypověděla české Židy ze země. Po vystěhování a vlivem reforem Josefa II. se místo začalo měnit v oblast pražské chudiny. Architektonika zde chátrala a koncem 19. století byl Josefov, jak se židovskému ghettu od r. 1850 říká, proslulý kriminalitou. Z těchto důvodu bylo celé původní židovské město zbouráno a tím přišla Praha o jedinečný architektonický celek, vyjímečný i v kontextu celé Evropy. Došlo ke zbourání řady synagog, soukromých domů a paláců. Ze starého židovského města se tak do současnosti dochovalo pouze několik synagog, hřbitov a radnice.

Židovské muzeum v Praze funguje novodobě od r. 1994 a spravuje tyto objekty: Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Starý židovský hřbitov, Klausovou synagogu, Obřadní síň, Španělskou synagogu a Vzdělávací centrum. Staronová synagoga, Vysoká a Jeruzalémská synagoga nejsou součástí Židovského muzea a platí zde jiné vstupenky...